Aktuálně

O projektu

Ženy umělkyně

Umělecká kritika

Umělecké vzdělávání

Genderové reflexe

Populární kultura

Neznámá území českého moderního umění

Umělecké vzdělávání



Akadémie a umelecké školy v perspektíve genderu

Text Márie Oriškové se zaměřuje problémy týkající se umění a uměleckých institucí s důrazem na historicko-společenské okolnosti uměleckého vzdělávání mužů a žen. Analyzuje tradiční akademickou výuku i ženské "alternativy", které se zrodily během 19. století (Mnichov, Paříž aj.) a díky nimž se v době modernismu dostalo uměleckého vzdělání i několika slovenským umělkyním. Závěr textu je věnován tomu, jak se genderová politika promítla do výuky umění na Bauhausu, jenž byl považován za ideál moderního (a také modernistického) vzdělávání mezi dvěma válkami a kde na začátku 30. let minulého století studovala i slovenská fotografka Irena Blühová.

Od diletantek k profesionálkám

Text Martiny Pachmanové se věnuje dějinám uměleckého vzdělávání žen v českých zemích. Sleduje institucionální obtíže a rovněž předsudky, s nimiž se mladé adeptky výtvarného umění (zprvu většinou malířství) při studiu setkávaly a jež jim často bránily v plnohodnotném uměleckém rozvoji. Zatímco v první polovině 19. století se ženy musely spoléhat buď na "rodinnou" uměleckou průpravu u svých otců-malířů nebo vyhledávat často finančně nákladné soukromé studium, v druhé půli století se i českým ženám otevřely možnosti akademického studia na zahraničních školách. Jediný tuzemský vzdělávací ústav na poli výtvarného umění, pražská AVU, ženy nepřijímala vůbec. Teprve v roce 1885 se ženy mohly ucházet o studium na nově založené pražské Uměleckoprůmyslové škole, ale i zde jim bylo zprvu vyhrazeno pouze školení ve speciální Kreslířské a malířské škole pro dámy. Text analyzuje důvody a důsledky této genderové segregace, kterou ukončil až nový školský regulativ v roce 1918.