Aktuálně

O projektu

Ženy umělkyně

Umělecká kritika

Umělecké vzdělávání

Genderové reflexe

Populární kultura

Neznámá území českého moderního umění

Film



Women's Fashion and Dress in Czech Cinema

Jak píše ve svém článku Markéta Uhlířová, filmový průmysl po 1. světové válce přijal módu jako nedílnou součást produkce ženských filmových celebrit a využíval ji rovněž jako ideální lákadlo ženských divaček. Jaká byla role módy v české meziválečné kinematografii a jak propagace módních výstřelků na filmovém plátně ovlivnila vtváření nového kultu "ženství"? (V angličtině.)

"Mně je líto, že jsi muž!"

Text Mariky Kupkové se věnuje tematizaci mateřství v předválečném a protektorátním filmu. Sleduje, jak se v českém filmu 30. a začátku 40. let na jedné straně potvrzuje kvalita manželsví a rodiny jako nejvyšší společenské hodnoty a jak zároveň mezi filmovými tvůrci vzrůstá fascinace jejich transgresí.

"Nechte si to, dědo, to jsou umělkyně!"

Prvorepubliková umělecká scéna byla výrazně poznamenaná profesionalizací ženského umění a motiv „nové ženy“ se samozřejmě otiskl i do dobové ikonografie vizuální kultury. Daleko častěji než v malířství či sochařství se ale obrazy emancipovaných žen objevovaly v dobové populární kultuře, především v kinematografii. Text Martiny Pachmanové reflektuje sociální a kulturní status moderní umělkyně na základě genderové analýzy filmu Život je krásný (režie: L. Brom, 1940), jehož hlavní protagonistkou je mladá, nadaná a chudá malířka Jarmila Bendová ztvárněná Lídou Baarovou.