Aktuálně

O projektu

Ženy umělkyně

Umělecká kritika

Umělecké vzdělávání

Genderové reflexe

Populární kultura

Neznámá území českého moderního umění

Marešová, Milada



Domácí biograf Milady Marešové: Protokinematografický experiment v zrcadle (nejen) ženské umělecké tradice

Úvaha o experimentálním projektu Milady Marešové publikovaná v časopise Slovo a smysl věnovaném tématu "Veselý gender".

Milada Marešová, MALÍŘKA NOVÉ VĚCNOSTI

Monografická publikace o díle Milady Marešové vyšla u příležitosti souborné výstavy Milada Marešová: Zapomenutá malířka českého modernismu v Moravské galerii v Brně v roce 2008 a během několika měsíců byla rozprodána. Monografie je nyní k dispozici čtenářům a čtenářkám těchto webových stránek v pdf formátu po registraci. S laskavým svolením Moravské galerie v Brně a nakladatelství Argo.

Milada Marešová, Domácí biograf

Mezi lety 1920 – 1921 Milada Marešová vytvořila pracnou technikou malby na sklo nebo na plastovou fólii čtyři rozsáhlé cykly miniaturních, detailně provedených obrázků a koláží, které sloužily jako diapozitivy určené pro projekci. Marešová kreslila a malovala na průsvitky a vystříhávala z barevných papírů a fólií postavy i prostředí svých příběhů. Využívala transparentnosti vybraných materiálů, vykrývala je a vrstvila přes sebe, mezi jednotlivé vrstvy vkládala nejroztodivnější materiály a dosahovala tak působivých vizuálních efektů, včetně pohybu. V těchto „podivuhodných světelných obrázcích“, jak je později nazval Václav Tille, se Marešová vrátila k odkazu miniaturního malířství, ale zároveň se přiblížila avantgardním snahám o novou koncepci výtvarného obrazu a rodícímu se žánru komiksu. Při výběru témata pro svá obrazová vyprávění se Marešová inspirovala brakovou literaturou, detektivními příběhy, červenou knihovnou, ale také dětskými pohádkami. V domácím biografu Marešová odvážně překračovala hranice „vysokého“ a „nízkého“ umění a skvěle uplatnila svůj smysl ironii a grotesku. Propojením minuciózní, titěrné rukodělné práce a optické techniky projekčního aparátu se autorka dotkla možností avantgardního experimentu, který teprve o několik let později formulovala devětsilská generace. Domácí biograf Milady Marešové, který se promítal na laterně magice, zůstává ojedinělým příkladem využití diaprojekce v českém meziválečném umění.

Milada Marešová, Waldheimská idyla

Druhé vydání vzpomínek významné české malířky Milady Marešové na dobu pobytu v ženské káznici ve Waldheimu rozšířené o korespondenci s nejbližšími příbuznými vydalo nakladatelství Academia na podzim 2009. Editorkou knihy a autorkou doslovu je Martina Pachmanová.

Milada Marešová (1901 - 1987)

Stručný životopis umělkyně.

Milada Marešová a dějin umění bez žen

Reflexe díla Milady Marešové na pozadí maskulinního kánonu českého dějepisu umění.