Aktuálně

O projektu

Ženy umělkyně

Umělecká kritika

Umělecké vzdělávání

Genderové reflexe

Populární kultura

Neznámá území českého moderního umění

Les femmes artistes d'aujourd'hui: České umělkyně v kontextu mezinárodního modernismu


Na počátku 20. století se v Evropě rodila řada více či méně významných ženských uměleckých hnutí a skupin, jejichž mezinárodní aktivity kulminovaly především v meziválečné době. Výjimkou nebylo ani české prostředí a ačkoli je dnes dílo většiny jejich představitelek zapomenuto, ve své době hrály tyto iniciativy v domácím i v mezinárodním kontextu nezastupitelnou úlohu. Text se věnuje otázce, jak tyto umělkyně přispěly k proměně postavení žen v české kultuře a společnosti, jak se podílely na formování českého moderního umění a zvláště pak na procesu jeho internacionalizace, a současně se pokusila zmapovat důvody jejich absence v dějinách umění.

Hlavní titul textu – Les femmes artistes d’aujourd’hui – je identický s názvem textu Věry Urbanové, který vyšel u příležitosti Závěrečné výstavy výtvarných umělkyň jihoslovanských, rumunských a československých konané v roce 1939 v pražském Obecním domě. Urbanová zde mj. psala: „Dnešní ženy-umělkyně se nechtějí spokojit s pouhým popisem věcí pozorovaných v přírodě… Nechtějí prohlašovat ženské umění za nějaký program a stranit se všeobecného uměleckého vývoje… Soudobé ženské umění, které se sešlo na této výstavě, je vyjádřením kolektivního úsilí a již dnes… ukazuje některé charakteristické rysy, které doplňují a obohacují obraz moderního umění a bez nichž by tento obraz nebyl úplný.“

Mnohostranné ženské umělecké iniciativy se přesto do obrazu českého moderního umění dosud neotiskly. Diskurz českého modernismu je nadále svazován mnoha genderovými stereotypy a jako výsostně maskulinní projekt se opírá o několik geniálních „velikánů“, zatímco profesionalizaci žen ve výtvarném umění (či třeba proměnám zobrazení „ženskosti“ a „mužskosti“) nevěnuje téměř žádnou pozornost. Jedním z cílů následujícího textu je tento diskurz podrobit kritice a na základě analýzy konkrétních případů spolupráce českých a zahraničních umělkyň mezi lety 1918 až 1939 se v závěru rovněž zamyslet nad problémem, který je pro genderové čtení dějin moderního umění klíčový: a sice, jak diskriminují zavedená kritéria „modernosti“ umění, které bylo po léta s opovržením a plošně označováno za l’art feminin, a jaké jiné metody je možné volit, aby se stal diskurz modernismu genderově pružnější.

Text je příspěvkem z konference „Místní strategie – mezinárodní ambice. Moderní umění a střední Evropa 1918 – 1968“ organizované Ústavem dějin umění AV ČR s podporou New York University in Prague v červnu 2003. Text byl následně publikován v knize konferenčních příspěvků Local Strategies - Internatinal Ambitions. Modern Art in Central Europe 1918 - 1968, Vojtěch Lahoda (ed.), Praha: Artefactum 2006.